Kateřina Zajíčková
Son cœur est un luth suspendu, sitôt qu'on le touche il resonne. /De Béranger/
Jmenuji se Káťa, pocházím z Prahy, kde také momentálně studuji Filozofickou fakultu UK v oboru Český jazyk a literatura. Do budoucna uvažuji o tom, že bych si přibrala ještě nějakou umělečtěji založenou školu, ale primárním cílem je zatím vystudovat alespoň tu jednu...
K fotografování jsem se dostala v roce 2013, avšak stále se považuji pouze za začínajícího fotografa, i když ani fotograf není ten úplně správný pojem - jsem zkrátka jen člověk, který má rád zvuk závěrky a večery strávené nad postprocesem s hrníčkem čaje po ruce. Co se zaměření týče, nejsem typ fotografa, který by se zaměřoval specificky pouze na jednu oblast - například fotil celý život pouze vážky plavé; zastávám názor, že zkusit se má všechno, a proto fotím, co je zrovna při ruce. Nejraději si jako objekt vybírám zvířata, přírodu a portréty, ale nepohrdnu ani nafocením nějaké události, fotoaparát rovněž nesmí chybět při mých cestách za poznáváním cizích zemí. Naposledy se se mnou podíval v roce 2015 do Strasbourgu a Irska, odkud jsem si přivezla velice cenné vzpomínky i zkušenosti, protože do té doby jsem fotila jen při menších výletech.
A proč vůbec fotím? Protože je v mém životě spousta pěkných okamžiků, které stojí za zapamatování, ale bohužel je jich tolik, že není v mých silách si pamatovat všechny detaily. Proto je (nejen) můj život uložen na snímcích, kde zůstane bezpečně uložen i desítky let...
Jmenuji se Káťa, pocházím z Prahy, kde také momentálně studuji Filozofickou fakultu UK v oboru Český jazyk a literatura. Do budoucna uvažuji o tom, že bych si přibrala ještě nějakou umělečtěji založenou školu, ale primárním cílem je zatím vystudovat alespoň tu jednu...
K fotografování jsem se dostala v roce 2013, avšak stále se považuji pouze za začínajícího fotografa, i když ani fotograf není ten úplně správný pojem - jsem zkrátka jen člověk, který má rád zvuk závěrky a večery strávené nad postprocesem s hrníčkem čaje po ruce. Co se zaměření týče, nejsem typ fotografa, který by se zaměřoval specificky pouze na jednu oblast - například fotil celý život pouze vážky plavé; zastávám názor, že zkusit se má všechno, a proto fotím, co je zrovna při ruce. Nejraději si jako objekt vybírám zvířata, přírodu a portréty, ale nepohrdnu ani nafocením nějaké události, fotoaparát rovněž nesmí chybět při mých cestách za poznáváním cizích zemí. Naposledy se se mnou podíval v roce 2015 do Strasbourgu a Irska, odkud jsem si přivezla velice cenné vzpomínky i zkušenosti, protože do té doby jsem fotila jen při menších výletech.
A proč vůbec fotím? Protože je v mém životě spousta pěkných okamžiků, které stojí za zapamatování, ale bohužel je jich tolik, že není v mých silách si pamatovat všechny detaily. Proto je (nejen) můj život uložen na snímcích, kde zůstane bezpečně uložen i desítky let...
FototechnikaZačínala jsem s Nikonem D50, na který jsem fotila do srpna 2014, kdy přišel čas na nový a lepší foťák - Nikon D5300, který je mým společníkem až doteď.
Prvním objektivem byl Nikkor 18-135mm, který se ke mně dostal spolu s D50kou, na rozdíl od ní ale v mé sestavě vybavení zůstal. S nový fotoaparátem jsem si pořídila setový objektiv Nikkor 18-55mm, který byl bohužel chybou a krokem zpět, dnes na něj téměř nefotím a většinu času zůstává zastrčený v šuplíku. K těmto dvěma moderním objektivům nakonec přibyly ještě 3 další objektivy - tentokrát starosklíčka, do kterých jsem se zbláznila téměř v okamžiku, kdy jsem vůbec zjistila ,,co to je". Jako první přišel Helios 44-2 a to krátce před výměnou starého fotoaparátu za nový (tedy v létě 2014). V zimě jsem pořídila Meritar 2,9/50 (kvůli vlastnostem podobným mnohem dražšímu Trioplanu) a Pentacon 1,8/50, se kterým fotím asi nejčastěji. Tím ale moje vášeň pro manuální objektivy neskončila, a tak tedy nakonec vlastním ještě Domiplan 2,8/50 a také Jupiter 37A 3,5/135. Po pořízení těchto objektivů jsem v únoru 2017 dospěla k závěru, že je ale také čas rozšířit svou stáj autofokusových objektivů, proto jsem pořídila svůj zatím nejkvalitnější objektiv, AF-S Nikkor 85mm. Myslím, že v této sestavě já a moje objektivy už nějakou dobu vydržíme... Raději fotím tzv. ,,z ruky" ale pro jistotu vlastním i stativ Vanguard MAK 233 - pro jeho neskladnost ho ale beru spíše jen do okolí svého domova. |
PostprocesProtože se věnuji i grafice, jsem již dlouhou dobou spokojeným uživatelem Adobe Photoshop CS4, ale když jsem začala fotit, došlo mi, že pro fotografie je to ,,málo".
Proto pro úpravu fotografií používám v největší míře Adobe Photoshop Lightroom 6 a v CS4 pouze provádím retušování, které je v Lightroomu složitější a méně kvalitní. Některé drobné úkony provádím i v Photoshopu CS6, ale obecně mám za to, že "cé-es-šestka" je trochu krokem zpátky a že je CS4 podstatně uživatelsky příjemnější. Šikovnou vychytávkou je také tzv. Nik Collection, která byla oficiálními stránkami nedávno vydána jako free verze zdarma ke stažení. Protože jsem měla pozitivní zkušenosti již z minula, nebylo nad čím dlouho přemýšlet - Nik Collection je snadno propojitelná jak s Lightroomem, tak s klasickým Photoshopem, takže ji rovněž využívám, i když spíše sporadicky, na spoustu mých úprav se zkrátka příliš nehodí. |